Historie

MUDR. Andrew StillNázev „kraniosakrální“ vychází ze slov cranium (latinsky lebka) a sacrum (os sacrum - kost křížová). Využívá se v názvech kraniosakrální terapie, kraniosakrální osteopatie či kraniosakrákní biodynamika  

Osteopatické lékařství, z něhož kraniosakrální terapie vzešla, je odkazem pretechnologické éry. Dotek považovala většina kultur po celá tisíciletí za něco přirozeného a léčivého. Prakticky všechny dochované staré systémy vyžívaly k uzdravení a utišování bolesti přikládání rukou či hlazení. Palpace tkání představovala v osteopatii základní způsob diagnózy a léčby nemoci, a tudíž obnovení původního mechanického lékařství používaného v řadě podob kulturami, sahajícími od afrických a jihoamerických kmenů po ostrovní národy Tichomoří a evropské lidové léčitele.

Z pohledu historie je kraniosakrální terapie spojujena s doktorem. Andrewem Taylorem Stillem (1828 – 1917, viz foto z roku 1914), který studoval systém kostry a její změny způsobené nemocemi. Na tyto poznatky později navázal jeho žák, doktor William Garner Sutherland (1873 – 1954), který dále systém osteopatie rozvíjel. Jeho důležitým přínosem je poznatek o pohybu kostí. Vypozoroval, že lebeční švy nejsou pevné a že pohyb kraniálních kostí je úzce provázán s jinými tkáněmi. 

Systém blan, který souvisle pokrývá povrch všech kraniálních kostí, je integrální součástí tohoto jevu. Dr. Sutherland také objevil další významnou skutečnost: centrální nervový systém a mozkomíšní mok, v němž se tento systém vznáší, se také rytmicky pohybují. Součástí tohoto propojeného systému je křížová kost, jež je spojena s lebkou prostřednictvím durálního vaku. V samotném jádru těla tak funguje důležitá infrastruktura tekutin a tkání, v nichž probíhá jemný provázaný rytmický pohyb. V 70. letech 20. století neurochirurg John Upledger (viz foto) popsal tzv. kraniosakrální rytmus (6-14 rytmů za minutu), když si jako člen multidisciplinárního týmu lékařů, fyziků a biologů na Michiganské státní univerzitě všiml pohybu membrány tvrdé pleny mozkové- pravidelného rytmu, který nebyl synchronní ani s dechem ani se srdečním tepem operovaného pacienta. 

 
 
 
 
TOPlist